Tento druh je endemitem Českého masivu a subendemitem České republiky. Jeho historický areál rozšíření zahrnuje především Českou republiku, kde byl v minulosti věrohodně doložen z více než 650 lokalit. Dále se vyskytoval na desítkách lokalit v severním Rakousku, Bavorsku a jižním Polsku.

Od roku 2000 byl, i přes intenzivní pátrání, v celém areálu zaznamenán pouze na 111 lokalitách: Česká republika - 69, Rakousko - 30, Německo - 8 a Polsko - 4. V roce 2014 bylo v ČR známo 73 recentních lokalit, ale kvetoucí rostliny byly pouze na 38 lokalitách.

V projektu je pro uvedený druh zařazeno 11 evropsky výtnamných lokalit, které představují v průměru kvetoucích jedinců 59 % populace. Cílem projektu je optimalizace managementu na lokalitách, rozšíření biotopu spolu se zvýšením populace.

V České republice se tento druh vyskytuje lokálně. Jeho výskyt je vázán na přítomnost starších listnatých stromů především v parcích, lesích a alejích.  Největší počet lokalit a nálezů je znám z jižní Moravy a jižních Čech. 

V celé Evropě je druh ohrožen především kácením starých stromů a vypalováním a sanací jejich dutin. Do dutin stromů samice klade vajíčka z nichž se následně líhnou larvy, které se živí trouchnivějícím dřevem. Vývojový cyklus larev k dospělému brouku trvá 3-4 roky.

Projekt se ochraně tohoto druhu věnuje v rámci 7 EVL, na kterých by mělo být dosaženo rozšíření vhodného biotopu, čímž by mělo dojít k posílení současné populace. Na lokalitách bude provedeno ošetření stávajících stromů a výsadba nových stromů.

Jedná se o reliktní druh dravého brouk s měděně lesklými krovkami, který osidluje výhradně původní rašeliniště a na ně navazující rašelinné a vlhké louky. Žije, rozmnožuje se i přezimuje přímo ve vrstvách živého rašeliníku a díky své náročnosti na čistotu prostředí slouží jako významný bioindikátor. Na území České republiky se vyskytuje ve třech navzájem izolovaných populacích: krušnohorské, šumavské a hornorakouské. Naší legislativou je řazen mezi kriticky ohrožené druhy, tedy do nejpřísněji chráněné kategorie.

Druh je ohrožen zásahy člověka na rašeliništích, zejména změnou přirozeného vodního režimu rašelinišť, jejich odvodňováním. Dalším negativním faktorem je zarůstání stanovišť náletovými druhy.

V projektu je předmětem ochrany tento druh v rámci EVL Rašeliniště kapličky, kde v roce 2011 bylo při monitoringu zjištěno 60 jedinců. Cílem projektu je rozšířit biotop druhu, a tím posílit jeho stávající populaci.

Travinná stanoviště

6110 - Vápnité nebo bazické skalní trávníky (Alysso-Sedion albi)

Jedná se převážně o skalní plošiny a porostní mezery nebo narušovaná místa v suchých trávnících převážně na vápenci, řidčeji na diabasu, splitu, čadiči a vápnitých slepencích. Hlavním ohrožením těchto stanovišť je lidská činnost, jenž vede ke změně původního druhového složení ve prospěch nepůvodních druhů.

6210 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia)

Stanoviště je význačné pro častou přítomnost vstavačovitých rostlin. Stanoviště se obvykle vyskytuje na výslunných svazích, zpravidla na středně hlubokých až hlubokých půdách. Stanoviště je rovněž ohroženo vývojem nežádoucích druhů a změnami v obhospodařování krajiny, zejména přerušení pastvy.

Cílem projektu je obnovit původní charakter stanovišť odstraňováním náletových dřevin, kosením a mulčováním. Tato stanoviště jsou předmětem zájmu ve 20 projektových EVL. Na území ČR jsou to 3 EVL: Opolenec, Pastvina u Přešťovic a Nerestský lom. Na území SR je to 17 EVL.

6120 - Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích

Stanoviště zahrnuje společenstva převážně jednoletých, pískomilných rostlin na území vnitrozemských vátých písků. Toto stanoviště se nachází na 4 EVL na slovensku, jmenovitě Abov, Čenkov, Chotínske piesky a Nesvadské piesky.

6250 - Panonské sprašové stepní trávníky

Stanoviště se nachází na okrajích starých mezí a cest na sprašových svazích a příkrovech s hlubšími půdami. Je tvořeno suchými až polosuchými, druhově bohatými travinno-bylinnými společenstvy. Trsovité druhy trav spolu se souvislým vegetačním krytem mohou připomínat luční společenstva. V projektu je toto stanoviště zastoupeno na 6 EVL na Slovensku.

6260 – Panonské písčité stepi

Stanoviště se vyskytuje na suchých, živinami chudých křemičitých píscích, a na místech často narušovaných jako jsou protipožární bezlesé pruhy podél železničních tratí a vojenská cvičiště. Stanoviště je tvořeno druhově bohatými travinno-bylinnými společenstvy s dominancí trav a ostřic. Rovněž se vyskytují nízké, případně plazivé byliny, mechorosty a lišejníky. Stanoviště je cílem projektu na 4 EVL na Slovensku.

Lesní stanoviště

91D0 - Rašelinné lesy

Tento typ stanoviště zahrnuje následující biotopy: rašelinné smrčiny, rašelinné brusnicové bory, rašeliné březiny a blatkové bory. Stanoviště jsou v projektu předmětem ochrany 4 EVL na území ČR, jmenovitě Borkobivká Blata, Planičský rybník - Bobovec, Pohoří na Šumavě a rašeliniště Kapličky. Stanoviště byla narušena odvodňováním za účelem těžby rašeliny, což má za následek změny původního druhového složení. Cílem projektu je snaha obnovit původní vodní režim, obnovit přirozeně se vyskytující druhy, zejména borovici blatku, a podpořit jejich vývoj pravidelným sečením a odstraňováním nepůvodních, konkurenčních druhů. 

91E0 - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy

Stanoviště jsou lokalizovány na břehy vodních toků, svahová lesní prameniště a terénní sníženiny, na kterých dochází k pravidelným záplavám způsobených povrchovou vodou a nebo zamokřením podzemní vodou. Pro stanoviště jsou charakteristické dusíkomilné a vlhkomilné druhy. Stanoviště jsou v projektu předmětem ochrany 4 EVL na území Česka a 5 EVL na území Slovenska. Cíle projektu jsou zaměřeny na podporu původního druhového složení výsadbou topolů a vrb a odstraněním nepůvodních druhů.

91N0 - Křoviny panonských vnitrozemských písečných dun

Toto stanoviště se nachází pouze na EVL Čenkov na uzemí Slovenské republiky. V rámci Evropské unie se tyto stanoviště dále nacházejí pouze v Maďarsku. Pro stanoviště je typický mozaikovitý, nesouvislý výskyt druhů topol bílý a jalovec obecný. Stanoviště je ohroženo výskytem invazních druhů, zejména trnovníku akátu a pajasanu žláznatého. Cílem projektu je tyto invazní druhy potlačit.

Slaniska a rašeliniště

1340 – Vnitrozemské slané louky

Stanoviště se vyskytuje na zasolených půdách s velmi vysokým pH. V nížinách na půdě po odpaření vody vykrystalizují soli, které přicházejí do přímého kontaktu s kořeny rostlin a zapříčiňují, že některé druhy rostlin vytvářejí zakrnělé formy. Typické druhové složení reprezentují kombinace slanomilných, vlhkomilných a vápnomilných druhů. Stanoviště je cílem projektu na 9 EVL na Slovensku.

1530 – Panonské slané stepi a slaniska

Stanoviště se vyskytuje na bahnitých okrajích periodicky vznikajících jezírek. Hlavními činiteli tohoto stanoviště jsou zasolenost a stálá vlhkost půdy. Dalším faktorem ovlivňujícím druhové složení stanoviště je obsah dusičnanů v půdě. Charakteristická pro toto stanoviště je rostlina kafranka roční a pelyněk slanomilný. Stanoviště je projektovým cílem 2 slovenských EVL Kamenínske slaniská a Panské lúky.

7110 – Aktivní vrchoviště

Vrchoviště je typ rašeliniště, který vzniká vlivem atmosférické vlhkosti a srážek. Představuje jeden z nejkyselejších a na živiny nejchudších biotopů, protože jediným zdrojem živin je srážková voda. Vrchoviště je označováno jako aktivní, pokud na většině plochy vrchoviště probíhá proces tvorby rašeliny. Pro vrchoviště je charakteristický reliéf, ve kterém se střídají vyvýšeniny (bulty) a sníženiny šlenky nebo jezírka s otevřenou hladinou vody. Převahu rostlinných organismů na stanovišti tvoří rašeliníky, jenž se aktivně podílejí na kyselém a na živiny poměrně chudém prostředí, čímž eliminují výskyt dalších druhů. Kromě rašeliníku se na stanovišti vyskytují některé druhy ostřic a nízké keříky šichy, klikvy nebo kyhanky. Stanoviště je projektovým cílem na 2 českých EVL, Pohoří na Šumavě a Rašeliniště Kapličky. Rovněž toto stanoviště představuje vhodný biotop pro zájmový druh projektu, střevlíka Menetriesova.